News 2008

O víkendu 15. a 16. 3. jsme se opět zůčastnili coursingové akce MSC, tentokrát nazvané - Divoký víkend s MSC, ve sportovním areálu ve Slavětíně u Slavonic.

Protože Slavětín je od nás poměrně daleko, nevyhnuli jsme se brzkému rannímu vstávání. Fuj! Musím říct, že nejenom já, ale ani Spice z toho nebyla nadšená. Ale protože jsme jeli i s kámošema -
Cashem a Bakem (+ pánečci Kamil a Šárka) spaní ji brzy přešlo. Cesta byla dlouhá, ale zdárně a včas jsme dorazili do Slavětína a po třech zajížďkách našli i správný areál :-)
Počasí nám přálo, bylo přímo jako "na objednávku", takže bylo fajn jak pejskům, tak jejich páníkům. Dokonce ani na svařák nedošlo a v termosce se zase vrátil domů! Takže bylo fakt teplo :-) Zimní bundy postupně všichni odkládali, někteří odložili dokonce i sebe :-)) ....někteří ovšem nedobrovolně...


Barbora pohodička


Trať byla hodně členitá a pro Spice to tak byla první náročnější zkouška. Ale protože střapeček je opravdu silný magnet, ani terén jí nemohl zabránit v tom, aby ho dohonila :-) První běh běžela v páru, ale druhý si užila sama. RR štěňátka na coursingy moc nejezdí, takže Spice většinou nemá žádného pejska do páru :-(


Tusani Extra Spice

Tusani Extra Spice

Tusani Extra Spice

Tusani Extra Spice

Tusani Extra Spice



fotogalerie Spice


Protože jsme nebyli ubytováni přímo v areálu jako ostatní, po odběhání jsme se rychle jeli ubytovat do našeho penzionku, který byl ve Starém Městě pod Landštejnem a pak honem zpátky do Slavonic navšítivit podzemí.
Slavonické podzemí je komplex chodeb z asi 12. století, který sloužil k odvodnění sklepů. Rozprostírá se pod většinou domů na Dolním a Horním náměstí a stále jsou některé úseky nezmapované. Pro návštěvníky jsou připravené dvě trasy - krátká (130 m) a dlouhá (300 m). Koho by zajímalo více z historie Slavonického podzemí, může se vzdělávat zde - www.pohranici.cz


Slavonické podzemí


My jsme se vydali na krátkou trasu, protože dlouhá by byla pro psy (a pro mě taky) asi příliš náročná. I tak nám průlezy úzkými chodbami s všudy přítomnou vodou dali docela zabrat. Chodby mají výšku zhruba 150 cm a šířku 40-60 cm. Nejnižší místo v chodbě mělo jenom 100 cm a voda místy až 20 cm. Spice ale nezklamala a naprosto bez problémů se vrhla do chodby a pánečka táhla za sebou. Nakukovala i do tmavých odboček a nebýt na vodítku, tak se tam nespíš vydala a prozkoumala tak dosud neprozkoumané chodby :-) Ale v jednom místě se přece jenom "zašprajcovala" a dál ani krok. Nohy zapřené o stěny a nechtěla se hnout. Před ní totiž byla hlubší tůňka vody a když viděla jak pejsek před ní do ní čváchnul, nechtělo se jí tam. Takže páneček musel předvést své umění a v úzké a nízké chodbě ji překročit. Ještě že to neviděl nikdo jiný kromě mě :-)) Když Spice viděla, že páneček se ve vodě neutopil, skočila do ní taky a šlo se dál.
Všichni lidi i pejsci trasu zvládli, nikdo se nebál tak, že by se vrátil a společně jsme zase vyšli ven, na denní světlo. V podzemí i před fotil "pes Jíra" a my mu tímto děkujeme za důkaz, že jsme v podzemí opravdu byli.


Slavonické podzemí

Slavonické podzemí

slavětín u slavonic


A pak hurá zpátky do našeho penizonku a konečně na zasloužený oběd. Stejně jako ubytování, tak i jídlo bylo super. Tímto letí pochvala všem co se o nás v penzionu Adria starali! Děkujeme i za naše pejsky, snad po nás nezbyl moc velký nepořádek :o)

Po pozdním obědě jsme ještě rychle vyrazili na procházku a užili si tak krásného počasí. Původně plánovaný výlet na zříceninu hradu Landštejn jsme zkrátili jenom na procházku po loukách v okolí Starého Města. Byli jsme totiž unavení my i psi a Spice ještě trochu kulhla po blízkém setkání s kladkou při druhém běhu. Tak zřícenina tam na nás snad počká až přijedeme někdy příště :-)


zřícenina hradu Landštejn

všichni



fotogalerie z vycházky


Pejsci byli mrtví a my jsme večer strávili při příjemném posezení se slivovičkou z vlastní zahrádky a ráno tak bylo pro některé náročnější než se zdálo. A to ne proto, že při pohledu ven si každý vzpomněl na dědu Komárka s jeho slavnou hláškou "chčije a chčije". V neděli se na nás totiž počasí prostě vykašlalo a chc... teda pršelo a pršelo. Snídani jsme si tak natáhli a do Slavětína vyrazili až později. Mysleli jsme si, že se běhat vůbec nebude, ale protože někteří jsou větší blázni než my, běhalo se. Protože ale déšť udělal s tratí své + její náročnost, Spice jsem už běhat nenechala. Měla jsem strach z možného úrazu. Coursing je zábava a přece jí ho nechci znechutit nějakým nepříjeným zážitkem nebo úrazem! Jedna nakopnutá tlapka stačila v sobotu.
Takže jsme se zase naložili zpátky do auta a vyrazili směrem domůůůů. Tam jsme všichni odpadli a i to je důvod proč celý článek a fotky jsou s dvou denním zpožděním.



unavená spice



Děkujeme všem co tento víkend zorganizovali, děkujeme fotografům od kterých jsme si "vypůjčili" fotky k článku (Mel a Gary, Dana a Day) a všem ostatním nabízíme ty naše ke stažení.




fotogalerie